Švýcarsko
Oficiální název státu -
český: Švýcarská konfederace
Oficiální název státu - originální: Schweizerische Eidgenossenschaft,
Confédération suisse, Confederazione svizzera, Confederaziun svizra
Kontinent: Evropa
Státní zřízení: federace
Hlavní město (obyvatel): Bern (141 tis.)
Počet obyvatel:6,9 mil.
Rozloha: 41 293km2
Délka hranic: celkem 1 852km
Úřední jazyk: němčina, francouzština, italština, rétorománština
Etnické složení obyvatelstva: Němci 65%, Francouzi 18%, Italové 10%
Náboženství: katolíci (49 %), protestanti (48%)
Měna: švýcarský frank (CHF)
Nezávislost: 1. srpna 1291
Internetová doména: ch
Mezinárodní poznávací značka: CH
Největší město (obyvatel): Curych (380 tis.)
Nejvyšší hora: Monte Rosa, 4 634 m n.m.
Nejvyšší bod: Dufourspitze 4 634m
Nejnižší bod: jezero Maggiore 195m
Letní čas: ano
Časové pásmo: 1
Elektřina: 220V, 50Hz
Politické strany: Demokratická strana Švýcarska (Freisinnig-Demokratische
Partei der Schweiz - FDP), Sociálnědemokratická strana Švýcarska
(Sozialdemokratische Partei der Schweiz - SPS), Křesťanskodemokratická lidová
strana Švýcarska (Christlichdemokratische Volkspartei der Schweiz – CVP),
Švýcarská lidová strana (Schweizerische Volkspartei – SVP), Strana zelených
Švýcarska (Grüne Partei der Schweiz)
Historie
Zhruba před 5000 lety ustoupily ledovce, které pokrývaly území dnešního
Švýcarska. Tající led zde zanechal spoustu jezer a horských řek, při kterých se
začali usazovat lidé.
Od 4. století před naším letopočtem začali do tohoto kraje přicházet Keltové.
Konkrétně se jednalo o kmen Helvetů. Od nich je odvozen latinský název
Švýcarska - Helvétia. V roce 58 před n. l. se 370 000 Helvetů, hledajících nová
území, která by osídlili, utkalo s legionáři G. Julia Caesara. Byli poraženi a
tím začala epocha římské nadvlády a kolonializace. Území bylo prvně sjednocené,
centrální kontrola však nebyla nijak silná. Římané přinesli kulturu,
technologii i náboženství - křesťanství, postavili silnice.
Po rozpadu římské říše se oblast rozdělila na dvě části - východní připadla
germánskému kmenu Alemanů a západní Burgundům. Toto rozdělení přetrvalo dodnes
v podobě jazykové a kulturní odlišnosti francouzsky a německy hovořících
oblastí.
Za Karla Velikého (768 - 814) se celé nynější Švýcarsko stalo součástí Svaté
říše římské. Další století ovlivňovaly boje o nadvládu mezi mocnými
středověkými rody - Zähringeny, Kyburky a Habsburky. Až do 13. století nebyla
oblast jednotná. Habsburkové a Savojský dům v polovině 13. století převládli.
1. srpna 1291 však založily tři oblasti (Uri, Schwyz a Unterwalden) pakt o
vzájemné pomoci, který směřoval proti stále rostoucímu vlivu Habsburků. (Od
jména Schwyz je odvozen dnešní název "Switzerland".) Tento den, 1.
srpen, se ve Švýcarsku slaví jako národní svátek. O boji proti Habsburkům
vypráví i známá legenda o Vilému Tellovi, který sestřelil šípem jablko z hlavy
svého syna.
Tento pakt vytvořil základ dnešní konfederace. Postupně se k němu přidávaly
další oblasti. V následujícím století spojenectví čítalo 8 kantonů sdružených
převážně za účelem obrany svojí svrchovanosti. Za burgundských válek (1474 -
1477) slavila konfederace řadu vítězství proti Karlu Smělému - u Grandsonu, u
Murtenu, u Nancy. Švýcaři si vydobyli pověsti odvážných a zdatných bojovníků.
V roce 1515 v bitvě u Marignana byla však Švýcarská armáda poražena
francouzskými vojsky. Padlo na 12 000 mužů. Smlouva o trvalém míru s Francií,
která byla podepsána následujícího roku znamenala konec mocenské politiky
Švýcarska a zároveň začátek éry neutrality, kterou se země vyznačuje dodnes. V
této době tvořilo konfederaci již 13 kantonů.
Události 15. a 16. století jsou ovlivněny ideály humanismu a protestantskou
reformací. K hlavním centrům ve Švýcarsku patřila Basilej (Erasmus
Rotterdamský), Curych (Ulrich Zwingli) a Ženeva (Jan Kalvín). Protestantské
učení Martina Luthera, Zwingliho i Kalvína se v zemi rychle šířilo, centrální
Švýcarsko přesto zůstalo katolické. Vlna reformace a protireformace valící se
Evropou s sebou nesla mnoho svárů, násilí i krveprolití na obou stranách i ve
Švýcarsku. Konfederace se však přesto dokázala udržet stranou velkých
náboženských a politických bojů.
Neutralitu si zachovala i v době třicetileté války (1618 - 1648) díky
vybudování federální armády, která svou sílou odradila všechny nepřátele. Po
uzavření Vestfálského míru byla uznána nezávislost Švýcarska jako suverénního
státu.
Důsledkem Francouzské revoluce 1789 bylo zabrání části území Francouzi a
vytvoření tzv. Helvetské republiky. Nová ústava, kterou dal Švýcarsku Napoleon
o několik let později přidala ke konfederaci šest nových kantonů. Mnoho
odvedenců bojovalo po Napoleonově boku na zahraničních bojištích. Po rozpadu
jeho říše obsadili území Rusové, Rakušané a Prusové.
Vídeňský kongres (1815) ustavil tzv. věčnou neutralitu Švýcarska. Zároveň se
přidaly poslední kantony a konfederace tak doznala dnešní podoby. Následovaly
však další spory mezi katolíky a protestanty. Situace se vyhrotila tak, že se
roku 1846 katolické kantony oddělily. Nová ústava z roku 1848 však opět
znamenala stabilitu a národní jednotu. Zavedla systém dělby moci mezi orgány
místními, kantonálními a federálními, Bern se stal hlavním městem. Dala základ
provinčním demokratickým institucím. Tento systém je (s úpravami v roce 1874)
platný dodnes.
Švýcarská neutralita zůstala zachována i ve 20. století, kdy stát čelil dvěma
světovým válkám. Jediné zapojení do první světové války bylo prostřednictvím
Červeného kříže. Síla Švýcarské armády odradila od vpádu dokonce i Adolfa
Hitlera. Neutrální postoj s sebou přinesl mnohé politické, ale i hospodářské
výhody. Zatímco zbytek Evropy zdevastovaný válečnými škodami podstupoval
bolestivý proces obnovy, těžilo Švýcarsko z velmi silné komerční, finanční a
průmyslové báze. Přesto na zemi padá stín podezření, že švýcarské banky
pomáhali prát nacistům ukořistěné židovské peníze a majetek.
V mezinárodních vztazích si země vydobyla značného respektu. I v průběhu 2.
světové války se stala centrem diplomatických aktivit. Dodnes zde sídlí řada
mezinárodních organizací. V roce 1863 založil obchodník ze Ženevy Henry Dunant
Červený kříž (jeho symbol tvoří Švýcarská vlajka s převrácenými barvami). V
Ženevě se zrodili Spojené národy, jejichž nástupcem je OSN, je zde jejich
hlavní evropské sídlo. Švýcaři však kvůli své neutralitě členy mezinárodních
organizací nejsou.
V poválečné éře byly v evropském kontextu dominantní procesy hospodářské, ale i
politické integrace. Švýcarská konfederace je jedním z nemnoha států, které
zůstávají ze své vlastní vůle stranou. Švýcarsko odmítlo plné členství v OSN
(má statut pozorovatele) i v NATO. V roce 1992 sice byla podána přihláška do
Evropské unie a země se stala součástí Evropského hospodářského prostoru, avšak
občané přes snahu politiků v referendu členství v EU odmítli. Došlo alespoň k
některým ústupkům v oblasti hospodářství, politický postoj konfederace se nemění.
Historie v datech přehled
- asi před 5 000 lety roztály ledovce, které pokrývaly území dnešního Švýcarska
- asi roku 400 před n. l. osídlili území Keltové - Helvetové (odsud je odvozen
původní název Švýcarska Helvétia)
- rok 58 před. n. l. Keltové poraženi armádou G. Julia Caesara, začátek římské
nadvlády, Římané přinesli svoji kulturu, náboženství a technologii
- srpen 1291 uzavřely 3 údolní komunity Uri, Unterwalden a Schwyz pakt proti
sílícímu habsburskému vlivu - tento den se slaví jako národní svátek
- 1474 - 1477 probíhaly burgundské války
- 15. a 16. století bylo ovlivněno vlnou reformace a humanistickými ideami,
centry Basilej, Curych a Ženeva
- 1815 - Vídeňský kongres stanovil "věčnou neutralitu" země, hranice
konfederace doznaly současné podoby
- v obou světových válkách Švýcarsko neutrální, stalo se centrem diplomatických
aktivit
- 1946 - Ženeva se stala sídlem OSN v Evropě
Kultura, umění, literatura
Švýcarsko samo o sobě nemá na poli umění příliš silnou tradici, přestože se zde
usazovalo o tvořilo mnoho spisovatelů a umělců z jiných zemí (mezi nimi
Voltaire, Byron, Shelley, James Joyce nebo Charlie Chaplin).
Ve středověku byly centrem vědy a umění kláštery. Mezi nimi hrál ve Švýcarsku
důležitou roli St. Gallen. Od 16. století dalo Švýcarsko světu mnoho učenců a
myslitelů. Například velký humanista Erasmus Rotterdamský (1466 - 1536),
reformátor Ulrich Zwingli (1484 - 1531), Jan Kalvín (1509 - 1564), Jean Jacques
Rousseau (1712 - 1778), nebo pedagog Johann Heinrich Pestalozzi (1746 - 1827).
V 19. století dosáhli světové úrovně na poli literatury dva spisovatelé:
Gottfried Keller (1819 - 1854), představitel realismu, autor Curyšských novel
(Züricher Novellen) a románu Zelený Jindřich (Der grüne Heinrich) a Conrad
Ferdinand Mayer (1825 - 1898).
Dva švýcarští spisovatelé jsou nositeli Nobelovy ceny za literaturu. Prvním byl
představitel naturalismu Carl Friedrich Georg Spitteler (1845 - 1924), autor
románu "Konrad der Leutnant". Světový význam má dílo druhého nositele
Nobelovy ceny Hermanna Hesse (1877 - 1962). Nejznámější jsou romány Stepní vlk
(Der Steppenwolf) a hlavně Hra se skleněnými perlami (Das Glassperlenspiel).
Z novodobých autorů jsou světově proslulí dva dramatici a autoři románů.
Friedrich Dürrenmatt (1921 - 1990), jehož nejznámější divadelní hrou je
Návštěva staré dámy (Besuch der alten Dame). Max Fischer (1911 - 1991) byl v
50. letech v evropském měřítku jedním z nejrespektovanějších autorů. Jeho
nejznámější román Homo Faber z roku 1951 byl i zfilmován. Dalšími jeho díly
jsou například drama Andorra nebo román Stiller.
Další osobnosti z oblasti umění:
Konrad Witz (kolem 1390 - 1447), malíř, Paracelsus (1493 - 1447), filozof,
přírodovědec, Heinrich Füssli (1741 - 1825), malíř, zástupce preromantismu,
Paul Klee (1879 - 1940), malíř, Arthur Honegger (1892 - 1955), hudební
skladatel, Paul Hermann Müller (1899 - 1965), objevitel DDT, nositel Nobelovy
ceny za medicínu a psychologii.
Přírodopisné a zeměpisné poměry
Švýcarsko je vnitrozemský stát, ležící uprostřed Evropy. Tato jeho poloha je
hospodářsky a strategicky významná. Odpradávna tudy vedly cesty ze severních
oblastí Evropy na jih a z východu na západ. Dodnes je Švýcarská konfederace
tranzitní zemí (ale nejen to) pro obchod i turistiku a těží z toho. Vzhledem k
této poloze zaujímá významnou pozici v evropské mezinárodní silniční,
železniční i letecké přepravě. Je integrována do dopravního systému EU.
Svojí rozlohou přibližně 41 tis. km2 (zhruba polovina rozlohy České republiky a
téměř stejně jako Slovensko) se řadí ke středně velkým evropským zemím. Počet
obyvatel je něco přes 7 milionů. Tato země je velmi rozmanitá, což se týká jak
krajiny (vysokohorské štíty se sněhovými čepičkami kontrastují s hlubokými
zelenými údolími), tak obyvatel a její kultury. Vždyť se zde po staletí střetávají
germánské, románské i další vlivy. Žijí zde pospolu katolíci a protestanti (je
jich zhruba stejný počet).
Švýcarsko sousedí s pěti evropskými zeměmi:
Německo 362,5 km
Francie 571,8 km
Itálie 741,3 km
Rakousko 164,8 km
Lichtenštejnsko 41,1 km
Reliéf krajiny:
Je to hornatá země (má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku v Evropě - kolem
1300 m. n. m.). Přibližně 60 % povrchu zaujímají Alpy. Z celkové plochy tohoto
pohoří leží na území Švýcarska 20 %. Podél francouzských hranic se táhne pohoří
Jura (10 % území). Mezi těmito dvěma horskými masami se rozkládá Švýcarská
plošina, kde žije většina populace.
Nejvyšší horou je Monte Rosa (Dufourspitze) dosahující nadmořské výšky 4 634 m.
Celkem asi 100 horských vrcholů dosahuje, nebo se blíží nadmořské výšce 4 000
metrů nad mořem. Naopak nejnižším bodem je jezero Maggiore - pouhých 194 m.n.m.
V oblasti Alp se nachází asi 140 ledovců. Největší z nich - Aletschgletscher je
skoro 25 km dlouhý. Ve Švýcarsku sice nejsou nížiny, ale zato četná krásná
údolí.
Některé známé horské vrcholy:
Monte Rosa kanton Valais a Itálie 4 634 m n. m.
Dom (Mischabe) Valais 4 545 m n. m.
Weisshorn Valais 4 506 m n. m.
Matterhorn Valais a Itálie 4 478 m n. m.
Dent-Blanche Valais 4 357 m n. m.
Grant-Combin Valais 4 314 m n. m.
Finsteraarhorn Bern a Valais 4 274 m n. m.
Breithorn Valais a Itálie 4 165 m n. m.
Jungfrau Bern a Valais 4 158 m n. m.
Mönch Bern a Valais 4 099 m n. m.
Eiger Bern 3 970 m n. m.
Vodstvo:
Země leží na rozvodí tří moří a pramení zde několik významných evropských řek.
Téměř 70 % plochy státu odvodňuje Rýn, který se později vlévá do Severního
moře. Je to zároveň se svými 375 km nejdelší Švýcarská řeka. Rhona dosahuje
délky 264 km a odtéká do moře Středozemního, Inn (104 km) do Dunaje a moře
Černého. Řeky jsou díky reliéfu krajiny většinou velmi prudké, což je v mnoha
případech využíváno k výrobě energie ve vodních elektrárnách. Vodní systém
dotvářejí také jezera ledovcového původu. Řada z nich je dosti rozlehlá a
některé jsou součástí hranic s okolními státy (Bodensee tvoří hranici s
Německem a Rakouskem, Lac Léman - Ženevské jezero s Francií, atd.). Známé je
také Curyšské jezero.
Největší jezera:
Lac Léman plocha: 584 km2 hloubka: 310 m
Bodensee 539 km2 252 m
Neuenburgersee 218 km2 153 m
Lago Maggiore 212 km2 372 m
Vierwaldstätter See 114 km2 214 m
Zürichsee 88 km2 143 m
Luganersee 49 km2 288 m
Podnebí:
Podnebí Švýcarska je značně variantní: od subpolárního až téměř ke
středomořskému. Působí zde 4 dominantní proudění vzduchu. Ze západu, od
Atlantiku, proudí vlhký vzduch posilující mírné, oceánské klima. Ze severních
arktických oblastí přichází vzduch suchý a studený. Z východu ovlivňuje
Švýcarsko pevninské klima, což znamená větší teplotní rozdíly mezi létem a
zimou. Malá část státu na jihu (Ticino) se dokonce vyznačuje kvůli teplému
jižnímu proudění vzduchu téměř středomořským, teplým podnebím včetně palem. Nad
Švýcarskem se masy vzduchu z těchto čtyř směrů potkávají. Počasí je určováno
tím, které proudění momentálně převládá, a proto se vyznačuje velkou proměnlivostí
v teplotách i srážkách, ale existují i velké lokální rozdíly zapříčiněné
složitým reliéfem krajiny.
Nejvyšší roční srážkový úhrn je na hoře Rochers de Nave - asi 260 cm ročně.
Srážek je v zásadě více v západní části území, protože většina oblačnosti v
průběhu roku přichází od Atlantiku. Průměrná doba, kdy svítí slunce, je ve
Švýcarsku 1700 hodin ročně. Některé oblasti (hlavně v kantonu Valais) však mají
ročně až 2300 hodin. Vysoký podíl slunečných dnů v roce se často používá k
výrobě energie a ohřevu vody slunečními panely na střechách domů a třeba i k
nočnímu osvětlení autobusových zastávek a telefonních budek.
Průměrné teploty ve Švýcarsku se pohybují mezi 20 až 25 °C v létě, 2 až 6 °C v
zimě a 7 až 14 °C na jaře a na podzim.
Rostlinstvo je do značné míry ovlivněno nadmořskou výškou. Kulturní porosty
převládají do zhruba 800 m. n. m. Výše položené jsou lesy zabírající asi 25 %
území. Nad nimi, kolem 2 000 m. n. m. se rozprostírají horské louky a pastviny.
Místopis – popis lokalit a měst
Bern
Bern je hlavním městem Švýcarska. Leží na rozhraní mezi francouzsky a německy
mluvícími oblastmi. Snad právě proto byl jako gesto kompromisu vybrán za
metropoli. Má pouze něco přes 140 tisíc obyvatel a není tak honosný jako
některá jiná města, třeba Curych nebo Ženeva. Život zde je spíše prostý a
provinciální. Nic naplat, že zde sídlí federální vláda.
Město stojí na vysokém skalnatém poloostrově, který tvoří řeka Aare. Bylo podle
pověsti založeno roku 1191 vévodou Berchtoldem. Roku 1405 zničil téměř všechny původně
dřevěné domy požár a město muselo být vystavěno znovu z pískovce. Bern se
připojil ke švýcarské konfederaci v roce 1353 v průběhu bojů o nezávislost
proti Habsburkům. Ústava, která byla navržena v roce 1848 určila Bern hlavním
městem. Město si dodnes dokázalo uchovat svůj středověký vzhled.
Na začátku živé nákupní ulice Spitalgasse, která se táhne už od hlavního
nádraží, stojí chrám Ducha Svatého (Heiliggeistkirche). Byl postavený roku 1720
a představuje jeden z nejvýznamnějších protestantských barokních kostelů ve
Švýcarsku. Městské informační středisko naleznou turisté ve věži Käfigturm,
která je zbytkem někdejšího obranného systému.
Bern proslul svými pověstnými kašnami. V horní části Kramgasse se nachází
Zähringenská kašna, zpodobňující ozbrojeného medvěda. Na ulici Spravedlnosti
(Gerechtigkeitsgasse) stojí stejnojmenná kašna, která patří mezi nejkrásnější
ve městě. Jejím tématem je spravedlnost symbolizovaná váhami. Vlevo od
Kramgasse stojí gotická radnice Rathaus.
Bernská gotická katedrála (Münster) se stavěla několik století, stavba začala
roku 1421. Nad hlavním vchodem se nachází dílo Erharta Künga Poslední soud.
Největší zvon katedrály váží přes 10 tun. Panorama celého města nabízí druhá
terasa věže, kam mohou návštěvníci vystoupit po 254 točitých schodech.
Muzea:
- Muzeum výtvarných umění (Kunstmuzeum) má adresu Hodlerstrasse 12. Zde se
vystavuje více než 2500 obrazů bernského malíře Paula Klee z 19. století, ale i
výtvory malířů století 20. (Picasso, Kandinsky, Kirchner).
- Švýcarské alpské muzeum (Schwiezerisches Alpines Museum) - náměstí
Helvetiaplatz 4. Vystavuje topografické reliéfy hor, vybavení lyžařů a
horolezců v různých dobách a spoustu dalších exponátů týkajících se hor.
- Vše, co se týká pošty, telefonování a telegrafování, nabízí k prohlédnutí
Švýcarské poštovní muzeum (Schweizerisches PTT Museum). Součást expozice tvoří
i rozsáhlá filatelistická sbírka.
- Bernské historické muzeum (Bernisches historisches museum) se široce zabývá
historií. Jeho budova imituje 16. století, je však stará pouhých 100 let. Stojí
na náměstí Helvetiaplatz 5.
- Na Bernastrasse 15 najdeme Historicko-přírodovědné muzeum (Naturhistorisches
museum). Sbírky z oblastí zoologie, geologie, mineralogie, paleontologie jsou
jedny z nejbohatších v Evropě.
Curych
Švýcarské nejlidnatější město, žije zde téměř 400 000 obyvatel. Bývá považováno
za intelektuální a kulturní centrum země, i když hlavním městem je více než o
polovinu menší Bern. Ve městě se nachází více než 50 galerií, ve kterých lze
shlédnout velkou škálu expozic všech uměleckých směrů. Zdejší univerzita
(největší ve Švýcarsku) bývá považována za jednu z nejlepších inženýrských škol
na světě.
Curych se rozkládá přibližně 400 metrů nad úrovní moře na řece Limmat, která se
ze severní strany vlévá do Curyšského jezera. Původ sahá 2 000 let do
minulosti, kdy na pahorku nad řekou zřídili Římané celnici, ale městské právo
dostal Curych až před tisícem let. Postupem času se stal prosperujícím centrem
tkalcovského průmyslu hedvábí, vlny a lnu. Ke Švýcarské konfederaci se připojil
v roce 1351. V 16. století se město přidalo na stranu reformace (pochází odsud
duchovní Ulrich Zwingli, který popřel autoritu papeže). V dalších staletích se
stalo útočištěm řady osobností z oblasti vědy i kultury - J. W. Goethe, Richard
Wagner, Thomas Mann, Albert Einstein, James Joyce, ale i V. I. Lenin. Z kavárny
Voltaire vzešlo nihilistické umělecké hnutí dada (1916). Místní burza byla
založena v roce 1877 a postupem času se město stalo jedním z nejvýznamnějších
středisek finančnictví na světě.
Překrásné je Staré město s mnoha domy ze 16. a 17. století, četnými alejemi,
dvory a neuvěřitelným množstvím fontán (je jich tu 1 030). Od nádraží až k
břehu Curyšského jezera vede Nádražní ulice (Bahnhofstrasse), jedna z
nejelegantnějších nákupních ulic ve Švýcarsku. Je pěší zónou a nachází se zde
nepřeberné množství luxusních obchodů nabízejících šperky, hodinky, kožichy,
módní zboží, ale i starožitnosti a umělecké předměty.
Cech obchodníků s vínem postavil v roce 1757 cechovní dům "Zunthaus zur Meise",
ve kterém se dnes konají módní přehlídky a významné svatby. Také zde nalezneme
sbírku keramiky Švýcarského národního muzea. Budova představuje jednu z
nejkrásnějších barokních staveb ve městě. Dalším cechovním domem je
"Zunthaus zur Waag", který byl od roku 1637 hlavním sídlem tkalců
plátna a kloboučníků. Nyní slouží jako restaurace.
V Curychu může návštěvník také zajít do některého ze zdejších muzeí. Muzeum
výtvarného umění (Kunsthaus) nabízí díla převážně německých a francouzských
autorů od středověku do současnosti, například Jahonna Heinricha Füssliho,
Arnolda Böcklina, Alberta Giacomettiho. Muzeum se pyšní i mistrovskými výtvory
van Gogha a Picassa. Švýcarské zemské muzeum (Schwizerisches Landesmuseum) se
proti tomu věnuje kultuře, dějinám a umění Švýcarska. Za zmínku stojí i muzeum
Reitberg (Gablerstrasse 15).
Atraktivní možností, jak si prohlédnout město, je svézt se v renovovaném
trolejbusu Goldtimer z 20. let. Projížďky se konají od května do poloviny října
a okruh trvá přibližně jednu hodinu. Z horního konce Seilergrabenu jezdí
historická kolejová lanovka.
Luzern
Luzern zakladatelé ideálně situovali v historickém i geografickém centru země v
oblasti, která přesně ztělesňuje to, co si lidé představují jako "pravé
Švýcarsko". Hory jako na obrázku, jezera, kravské zvonce, alpské vesnice a
louky plné květin. Je to okouzlující město rozložené na březích řeky Reuss na
západním břehu Luzernského jezera. Může posloužit jako ideální základna pro
podnikání výletů do okolí, které není o nic méně zajímavé, než samotné město.
Na severním břehu Reussu najdeme historické centrum města s budovami z 15.
století s malovanými fasádami, věžemi, mosty a renesanční radnicí ze 17.
století, která dodnes slouží městské radě. Konají se zde výstavy a svatby.
Severovýchodně od středu města stojí památník Lövendenkmal. Vytesal jej dánský
sochař Bertel Thorwaldsen do skály v roce 1821. Je věnován švýcarským vojákům,
kteří zahynuli ve francouzské revoluci. Hned vedle památníku se nachází
fascinující Ledovcová zahrada (Gletschergarten). Zde se nabízí jedinečný
geologický jev - ledovcové jámy vytvořené snad před 20 000 lety, pozůstatky
ustupující doby ledové. O původu této přírodní zajímavosti informuje zdejší
muzeum.
Ze zajímavých staveb stojí za prohlídku krytý most Kapellbrücke - symbol
Luzernu ze začátku 14. století, ozdobený malbami svatých, hrdinů a výjevy z
dějin země. Most slouží pouze pro pěší. Zajímavým se také stal Mlýnský most
(Spreuerbrücke) s malbami zobrazujícími Tanec smrti. Vedle sebe stojí jezuitský
kostel z 18. století a františkánský kostel postavený v gotickém stylu ze
století 13.
Ve Švýcarském muzeu dopravy (Verkehrshaus der Schweiz) na ulici Lido č. 5 přímo
na břehu Lucernského jezera naleznou návštěvníci expozici vlaků, letadel i
automobilů, která je pravděpodobně největší svého druhu v Evropě. Jedná se o
jedno z nejoblíbenějších švýcarských muzeí. Nachází se zde, v rámci sekce
astronautiky, třeba i původní kosmické kabiny z počátků amerických letů nebo
úlomek horniny z měsíce. Železniční doprava má 60 lokomotiv a až neuvěřitelně
podrobný model železnice přes Sv. Gotthard. Na kruhové plátno 360o zde
promítají dvacetiminutový film prostřednictvím kterého prohlédneme Švýcarsko
jako bychom cestovali letadlem, po vodě, vlakem, pěšky… Pojednává o lidech,
kultuře, tradicích i hospodářství Švýcarska. Diváci sledují expozici z plošiny
uprostřed projekční místnosti.
Na druhém břehu jezera je Muzeum Richarda Wagnera (adresa: Richard Wagner Weg
27). Muzeum vzniklo v domě, ve kterém skladatel žil od roku 1 866 do roku 1 872.
Návštěvník zde může vidět originální partitury, dopisy, fotografie, původní
Wagnerovo piano a jeho posmrtnou masku i kolekci historických a exotických
hudebních nástrojů.
Chcete-li na čerstvý vzduch, nebo se pouze zbavit kalorií získaných při mlsání
švýcarské čokolády, na řece Reuss i na Lucernském jezeru se nabízí spousta
možností pronajmout si šlapadla, veslovací lodičky nebo kajak. Na nábřežích se
také nachází mnoho tržnic s čerstvým ovocem a zeleninou.
Ženeva
Toto historické a umělecké město s nespočetným množstvím elegantních obchodů,
restaurací a parků se rozkládá na břehu Ženevského jezera na březích řeky
Rhony. Je jako ze škatulky a dalo by se říci, že daleko více než Švýcarům patří
široké mezinárodní komunitě. Vždyť zde sídlí více než 200 nejrůznějších
mezinárodních institucí (mezi nimi třeba Organizace spojených národů nebo
mezinárodní Červený kříž). Každý 3 obyvatel není původem Švýcar, ale cizinec.
Ženeva (francouzsky Geneve, německy Genf), jako neutrální půda, se také často
stává vyhledávaným jednacím místem o řadě globálních problémů od jaderných
zbraní až po etnické čistky. Ve městě se neustále pohybuje mnoho diplomatů a
delegací z celého světa. Navzdory velkému množství cizinců a kulturních vlivů
si město zachovalo původní historickou tvář a je i velice bezpečné.
Už v roce 58 př. n. l. hrála Ženeva důležitou roli díky své strategické poloze.
Legionáři Julia Caesara se zde střetli s keltskými kmeny Helvétiů, kteří se
vydali hledat nová místa pro své osady. Římané zničili starobylý most přes řeku
Rhonu a Kelty zastavili. Ve středověku měla Ženeva význam hlavně obchodní a
dopravní. Ovládli ji Římané, burgundští králové, savojští vévodové i Napoleon
Bonaparte. 11. prosince se ve městě slaví svátek Escalade (zteč hradeb). Občané
vycházejí do ulic s hořícími pochodněmi, aby si připomněli památnou bitvu o
Ženevu z roku 1 602. V tomto roce zaútočilo na město několik tisíc savojských
žoldnéřů. V noci se pokusili překonat městské hradby, ale občané, vyzbrojení
vším možným od klacků po nářadí, je zahnali na útěk.
Ženeva je dnes sídlem Světové rady církví a kostely zde jsou protestantské,
katolické i pravoslavné. Najdeme dokonce i synagogu a mešitu. Takováto
náboženská tolerance však ve městě nepanovala vždy. Ve středověku bylo město
jedním z nejvýznamnějších protestantských středisek v zemi. Od roku 1 541 ve
městě vládl francouzský teolog Jan Kalvín, kterého si občané pozvali jako
duchovního vůdce.
Město má velmi pěknou polohu a procházky kolem jezera nebo výlety na loďkách
jsou okouzlující. Výlet lanovkou na horu Mont Saleve nabízí úžasný výhled na
celé město i jezero. Řeka Rhona protéká starým městem s původní zástavbou - je
to čtvrť s kroutícími se dlážděnými uličkami a historickými paláci.
Dominantou středu města je částečně románská a částečně gotická katedrála sv.
Petra (Cathédrale St-Pierre). Toto místo sloužilo k bohoslužbám už v pohanských
dobách. Katedrála se začala stavět ve 12. století. Od roku 1 536 do roku 1 564
zde kázal Jan Kalvín a interiér restaurovaný v této době svojí strohostí a
střídmostí odpovídá učení, které proklamoval. V parku Promenade des bastions
naproti budově Ženevské univerzity, která vznikla z Kalvínovi teologické
akademie se nachází impozantní Pomník reformace. Skupina soch znázorňuje
Kalvína, francouzské reformátory Théodora de Beze a Guilauma Farela a skotského
kazatele Johna Knoxe.
Další unikátní charakteristickou pozoruhodností města je proud vody
vystřikovaný z jezera, který může za dobrých podmínek dosáhnout výšky
čtyřicetipodlažní budovy. Říká se mu prostě Vodotrysk (Jet d´Eau) a je dobře
viditelný z mnoha částí města.
Za pozornost stojí elegantní obchodní čtvrť kolem ulice Rue du Rhone, nebo
další obchodní ulice Rue de la Corraterie, která vede na náměstí Place Neuve.
Na něm jsou tři významné stavby: Grand Théâtre (zmenšenina pařížské Opery),
budova hudební konzervatoře a jedno z muzeí současného umění.
V Ženevě je značně živo jak ve dne, tak v noci. Ale není to nikterak levné
město. Přítomnost mnoha diplomatů, úředníků mezinárodních institucí a bankéřů
samozřejmě zvedá ceny jídla i ubytování. Pár hostelů a levnějších hotelů se
nachází na obou březích řeky, méně drahé restaurace jsou v okolí univerzity
nebo severně a západně od Gare de Cornavin.
Ženevská muzea
- Muzeum umění a historie nabízí k vidění nekonečné množství sbírek obrazů,
soch, ale i zbraní a archeologických vykopávek. V oddělení krásných umění jsou
vystavována díla převážně německých, vlámských, francouzských a švýcarských
mistrů. Nejvzácnějším dílem je obraz Konráda Witze z roku 1 444 Zázračný
rybolov. Toto muzeum se nachází na ulici Rue Charles Galland.
- Malý palác (Petit Palais) nabízí k vidění sbírku moderního umění. Adresa:
terrace Saint-Victor 2.
- V Muzeu hodinářství na Route des Malagnou 15 v budově z 18. století mohou
návštěvníci shlédnout sbírku hodin, hodinek a emailů od renesance až po dnešek.
- Další možnosti k prohlídce zajímavých exponátů má turista v Muzeu starých
hudebních nástrojů, Voltairovu muzeu, a řadě dalších.
Parky
Na území města se nachází mnoho rozlehlých parků s fontánami a sochami. V
četných kavárnách si mohou návštěvníci poslechnout produkci hudebníků na
pódiích přímo v parku. Pozoruhodné jsou květinové hodiny, jejichž ciferník je
vysázený z tisíce květů a rostlin v Anglické zahradě (Jardin Anglais). Nachází
se na levém břehu Rhony. Na pravém břehu v Jardin Brunswick najdete jeden z
nejvýraznějších ženevských památníků. Je to náhrobek vévody z Brunšviku, který
strávil poslední léta života v tomto městě a odkázal mu veškerý svůj majetek.
Ticino
Ticino tvoří nejjižnější kraj Švýcarska. Součástí země se stal od 16. století a
od roku 1803 plnoprávným kantonem. Mluví se zde italsky a také příjemné podnebí
připomíná spíše slunnou Itálii než Švýcarsko. Avšak pořádek, čistota a obrovský
počet bank je typicky švýcarský. Miláno leží blíže než Bern a tak italský vliv,
zejména kulturní, je v tomto kraji znatelný. Počet obyvatel přesahuje něco přes
250 tisíc - s poměrně vysokým podílem cizinců, kterých je asi 20 %. Německy
mluví 10 % obyvatel kantonu.
Až do minulého století, kdy byl postaven železniční tunel pod Sv. Gotthardem
byl kanton každou zimu izolován od zbytku státu. Tunel pro automobily byl
dokonce otevřen až v roce 1980.
Bellinzona
Hlavním městem kantonu se stala Bellinzona se 17 tisíci obyvateli. Pro svou
strategickou polohu byla v historii mnohokrát v zájmu dobyvatelů (Římané,
Frankové i Švýcaři). Nad městem ční hradby s cimbuřím a tři středověké hrady.
Castel Grande je nejstarší, postavili ho Římané už ve 4. století. Návštěvníci
mohou vidět i Castello di Montebello z 13. až 15. století a Castello di Sasso
Corbaro z 15. století. Z hradeb dohlédneme až k jezeru Maggiore.
Locarno
Jedno z nejníže položených měst ve Švýcarsku - pouhých 205 m. n. m. Má již
téměř subtropické podnebí a rostou zde banánové a datlové palmy a spousta
dalších květin. Pro turisty je nejzajímavější svatyně Madonna del Sasso, ke
které se dá dojet kolejovou lanovkou. Pokud zde přesednete do kabinové lanovky,
která vás vyveze na vrchol Cimetta, naskytne se vám velkolepý rozhled na město
a jezero Maggiore.
Jezero Maggiore
Toto jezero leží z větší části na italském území. Jeho plocha zaujímá 212 km2 a
maximální hloubka úctyhodných 372 metrů. V letoviscích na pobřeží se nabízí
řada atrakcí. Je také střediskem vodních sportů - vodního lyžování, windsurfingu,
jachtingu. Vyhlídkové čluny mají zastávky na ostrovech Brissago nebo San
Pankrazio (největší ostrov na jezeře), na kterém dominuje krásná botanická
zahrada s exotickými rostlinami.
Jezero napájí řeka Maggia. Na jejím břehu leží letovisko Ascona, které je
kulturním střediskem širokého okolí. Každoročně se zde konají festivaly
klasické hudby a pořádá se zde mnoho uměleckých výstav.
Lugana
Největší a často navštěvovanou atrakcí v okolí představuje výstava Švýcarská
miniatura. Nachází se na jih od Lugana ve vesnici Melide. Je možné se sem
dostat po zemi i po jezeře. Návštěvníci zde mohou vidět více než 100 hlavních
staveb významných nebo charakteristických pro Švýcarsko vymodelovaných v
měřítku 1:25. Mezi nimi i spletitou síť vláčků s pohyblivými modely, miniaturní
automobily a dokonce i lodě.
Valais
Osu tohoto kantonu tvoří řeka Rhona, která vytéká z ledovce Rhone a vlévá se do
Ženevského jezera. Tato řeka protéká dlouhým údolím Valais (německy Vallis),
které bylo odpradávna důležitou trasou spojující sever s jihem a západ s
východem Evropy. Mírné podnebí zde umožňuje pěstování ovoce, hroznů pro výrobu
vína i prožití příjemné rekreace. Je to způsobené tím, že Alpy zabraňují vlivu
studeného větru a deště, zatímco údolím vane teplý a suchý vítr nazývaný föhn.
K údolí Valis vede bočně řada dalších údolí, jimiž protékají řeky zavodňující
Rhonu. Mezi těmito lokalitami panují značné rozdíly. Liší se tradice, lidové
kroje, na části území se mluví francouzsky, na části švýcarskou němčinou. Celý
kanton však sjednocuje katolické náboženství.
V tomto kantonu se nachází jeden z nejslavnějších alpských vrcholků Matterhorn
(4477 m), francouzsky Mont Cervin. Tato hora láká horolezce a dobrodruhy z
celého světa a v letním období se o její zdolání pokouší alespoň 60 horolezců.
Avšak každoročně si vyžádá asi desítku životů.
Letoviska
- Zermatt leží pod Matterhornem a bývá základnou pro výstupy na tuto horu.
Nabízí sjezdové lyžování po celý rok, v okolí najdeme na 230 km běžeckých stop.
Do města se nesmí automobilem, jezdí zde kočáry tažené koňmi a elektrické
vozíky. Na prohlédnutí Matterhornu a okolních vrcholů je možné použít
ozubnicovou železnici, která jede až ke Gornergratu. Na Klein Matterhorn do
výšky 3 820 m jezdí nejvyšší evropská lanovka.
- Champéry je místo s vesnickou atmosférou. Zdejší sjezdovky vedou přes hranice
až do Francie. Může se zde i bruslit, hrát lední metaná, tenis, plavat.
- Crans/Montana představuje moderní středisko s kapacitami pro 30 tis.
návštěvníků. V okolí se nabízí nejrozsáhlejší lyžařský terén ve Švýcarsku.
Kromě možnosti letního lyžování na ledovci se zde hraje golf a tenis.
- Saas-Fee. Také zde se do města nesmí autem. K otáčivé restauraci ve výšce 3
505m jezdí podzemní kolejová lanovka (nejvýše na světě).
- Verbier. Módní lyžařské středisko orientované na mládež s terény pro lyžaře
všech úrovní.
Praktické informace pro turisty
Diplomatické zastoupení
Velvyslanectví České republiky ve Švýcarsku
Ambassade de la Republique Tcheque
Muristr. 53, Postfach 170
3006 Bern, Suisse
telefon: 0041/31/35 23 645 nebo 35 11 134
Vstup do země
Cestuje se na cestovní pas ČR platný 6 měsíců od překročení italských hranic.
Platí bezvízová dohoda na dobu 90 dnů.
Předpisy pro dovoz a vývoz zboží:
- Osoby starší 17 let z evropských zemí mohou do země dovážet maximálně:
200 kusů cigaret nebo 250 g tabáku
- 2 l alkoholu (do 15 %)
- 1 l alkoholu (nad 15 %)
- zboží do hodnoty 100 franků (50 franků pro osoby do 17 let), to se netýká
osobních potřeb
- Osoby z ostatních částí světa mají mírnější limity pro cigarety (400 ks) a
tabák (500 g).
- Je zakázáno dovážet do země narkotika a absint.
- Pro psi a kočky potřebujeme zvěrolékařské vysvědčení staré nejméně 30 dní a
nejvýše jeden rok, z něhož vyplývá, že zvíře bylo očkováno proti vzteklině.
Zdravotnická pomoc:
Turistům se doporučuje uzavřít před cestou pojištění pro případy úrazu a
neodkladného léčení. Ve Švýcarsku pobyt v nemocnici je velmi nákladný.
Orientační ceny základních potravin a zboží:
- brambory 1 kg 1,40 CHF
- banány 1 kg 2,20 CHF
- pomeranče 1 kg 2,90 CHF
- jogurt ovocný 150 g 0,95 CHF
- Rama 3,45 CHF
- chléb 500 g 1,50 CHF
- Coca-cola 1,5 l 1,50 CHF
- minerální voda 2 l 0,95 CHF
- polévka Maggi 1,80 - 2,50 CHF
- salám 1 kg 26 - 50 CHF
- kuře 1 kg 5 CHF
- sušenky 250 g 2 - 3 CHF
- pizza mražená 5,50 CHF
- rybí prsty mražené 400 g 5,50 CHF
- toaletní papír (balení po 4 ks) 2 CHF
Orientační ceny pohonných hmot u čerpacích stanic :
- bleifrei (u nás natural 95) 1,47 CHF
- bleifrei 98 (natural 98) 1,54 CHF
- diesel 1,58 CHF
- LPG 1,20 CHF
Důležitá telefonní čísla:
- 111 – informace, včetně např. odjezdů vlaků
- 117 – policie
- 117 nebo 114 - první pomoc
- 118 – hasiči
- 191 nebo 114 - anglicky mluvící mezinárodní operátor
- 144 - první pomoc
Telefonní hovory jsou o 60 % levnější v noci od 21 do 8 hodin v pracovní dny a
o víkendech. To platí i pro volání do ostatních evropských států.
Předvolba ze Švýcarska do České republiky 0042, z České republiky do Švýcarska
0041.
Otevírací doby
- banky: Po - Pá 8/9 hod. - 16/18 hod.
- pošty: Po - Pá 7.30 - 12 a 13.45 - 18, So 7.30 – 11
- úřady: Po - Pá 8 - 12 a 14 – 18
- obchody: 8 - 18.30
muzea, galerie, výstavy: otevírací doby jsou různé
Ubytování a stravování
Hotely
Švýcarské hotely jsou na vysoké úrovni a poptávka po jejich službách bývá
značná. Turistům se doporučuje rezervovat si místa dopředu a zaplatit zálohu.
Cena za ubytování se může mírně lišit podle oblasti a letoviska, avšak obecně
platí, že ubytování je v porovnání s okolními státy spíše dražší. K dispozici
se nabízí celá škála různých možností od luxusních hotelů až po pensiony či
kempy.
40% hotelů vstoupilo do Švýcarské hotelové asociace (Schweizer Hotelier
Verein), která sídlí na Monbijoustrasse 130, 3001 Bern. Hotely asociace mají
podíl na všech přenocováních v zemi asi 75 %.
Svaz klasifikuje ubytování pětihvězdičkovou škálou, která hodnotí úroveň
poskytovaných služeb:
***** (luxusní) Velmi vysoký standard a pohodlí. Každý pokoj má svojí koupelnu,
barevný televizor a je poskytována hotelová služba 24 hodin denně. Vyžaduje se
minimální počet 35 pokojů. Takovýchto hotelů má Švýcarsko 90.
**** (první třída) Vysoký standard, koupelna je v každém pokoji, 24 hodin denně
hotelová služba. Televizor musí být alespoň v 60 % pokojů. Hotel musí mít
minimálně 25 pokojů. Asociace registruje 440 čtyřhvězdičkových hotelů.
*** (střední třída) Dobrá úroveň ubytování. 75 % pokojů má svojí vlastní
koupelnu. Minimální počet pokojů 10. Celkem zařízení: 1040.
** (pohodlí) 570 hotelů této kategorie má koupelnu na minimálně 30 % pokojů.
* (prosté ubytování) Jednoduché, ale čisté ubytování nabízející základní
služby. Takovýchto zařízení je asi 300.
Členství v asociaci je dobrovolné a proto členy nejsou všechny hotely. Existuje
řada dalších zařízení na vysoké úrovni, které nejsou označeny hvězdičkami.
Asociace vydává každoročně průvodce, který obsahuje informace o jednotlivých
členech včetně jejich adres, telefonních čísel, popisu apod. Tato brožura může
být účelným pomocníkem při výběru ubytování.
V hotelích a restauracích je spropitné zahrnuto v ceně a oficiálně bylo zrušeno.
Nosiči zavazadel se však dává jeden nebo dva franky.
Chaty a apartmány
Ve Švýcarsku máme možnost si pronajmout chatu, dům či apartmán. Informace o
nabídkách poskytují turistická informační centra, nebo turistické agentury
nabízející pobyty v zemi.
Lázně
Švýcarsko má asi 22 minerálních pramenů, které mají léčivé účinky na různé
choroby.
Camping
Na území Švýcarska je asi 450 kempů. Táboření ve volné přírodě se nedoporučuje.
Předpisy o táboření i ceny jsou velmi odlišné podle oblastí. Informace lze získat
třeba i na Švýcarské kempingové a karavanningové asociaci (Swiss Camping and
Caravaninng Association, Habsburgerstrasse 35, CH-6000 Lucerne).
Mládežnické hostely
Návštěvníci, kteří mají členské karty národních organizací patřících k
Mezinárodní federaci mládežnických hostelů (International Youth Hostels
Federation), mají slevy.
Doporučujeme se ohlásit několik dní dopředu (alespoň pět), aby návštěvník
předešel zklamání z případného nedostatku kapacit. Federace může poskytnou
další informace: IYHF, Schaffhauserstrasse 14, CH-8042 Zürich, E-mail:
bookingoffice@youthhostel.ch).
Jídlo a pití
Jídla, přílohy i způsoby přípravy se na území Švýcarska v jednotlivých částech
země velmi liší, tak jako se liší i způsob života a ostatní tradice
jednotlivých skupin obyvatel. Obecně se dá říci, že základ tvoří velký výběr
různých druhů chleba (bílý, tmavý, celozrnný), mléčných výrobků, jako jsou
mléko, jogurty, máslo, a samozřejmě pestrý výběr nejrůznějších sýrů. Sýry ke
švýcarské kuchyni neodmyslitelně patří. Maso (velký podíl telecího a hovězího,
ale i vepřové, kuřecí a krůtí) se připravuje mnoha různými způsoby. Jako
přílohy jsou podávány francouzské brambory, těstoviny, rýže a různé druhy
omáček. Opomenout však nesmíme ani různé druhy sladkostí a hlavně čokoládu.
Švýcarská čokoláda si vydobyla světovou proslulost.
Švýcarská kuchyně je charakteristická svými přísadami, které se zpravidla v
jiných zemí těžko dostanou. Proto není jednoduché, zachutnají-li návštěvníkovi
zdejší pokrmy, aby si po návratu z cest vařil stejně i doma. Jedná se o různé
druhy sýrů, ale i koření.
Čokoláda a bankovní tajemství
Jen něco přes čtvrtinu plochy Švýcarska lze intenzivně využívat; dalších 20%
slouží v létě jako pastviny. Švýcarská krajina určuje charakter potravinářského
průmyslu. Nejznámější výrobek – čokoláda – je jen jedním z mnoha. Švýcarské
sýry od appenzellského až po Vacherin Mont d’Or z Jury – vyráběné v mnoha
sýrárnách často ještě ručně, jsou proslulé široko daleko. Švýcarsko nemá skoro
žádné nerostné bohatství a energetické suroviny jako uhlí, naftu, zemní plyn
musí dovážet, protože domácí vodní elektrárny nemohou pokrýt veškerou spotřebu
energie. Ostatní předpoklady pro výrobu a služby jsou však příznivé, takže
švýcarské hospodářství je jedno z „nejzdravějších“ na světě a ž dosud přestálo
poměrně dobře všechny krize světové ekonomiky. Odborné znalosti, potřebné ve
vysoce rozvinutém průmyslu, získávalo a získává Švýcarsko zčásti výměnou se
sousedními zeměmi. Tyto vědomosti a výměna pracovních sil jsou druhou důležitou
základnou švýcarského hospodářství, v němž hrají významnou roli farmaceutický a
hodinářský průmysl a výroba strojů a přístrojů.
Vysoce specializované výrobky (od nástrojů z oboru až po složité stroje a
tanky) vznikají převážně ve středně velkých podnicích. Důležitý je rovněž
průmysl textilní, soustředěný ve východním Švýcarsku a vyrábějící umělá vlákna,
pletené zboží, krajky a kvalitní látky.
Velký význam má turistický ruch, který spolu s tím, co turisté utratí v jiných
hospodářských odvětvích, přispívá k národnímu důchodu asi deseti procenty.
Nízká inflace a nepatrná nezaměstnanost jsou indikátory hospodářské stability,
o čemž svědčí také skutečnost, že se ve Švýcarsku nachází nejhustší bankovní
síť na světě.
Co se ve Švýcarsku jí a pije
Typická švýcarská snídaně se skládá z chleba s máslem nebo margarínem, s
marmeládou nebo medem. Může být i sýr nebo obilniny s mlékem. Pije se studená
nebo horká čokoláda či káva nebo čaj. Oběd je většinou hlavním jídlem, i když
někteří Švýcaři po anglickém stylu jedí pouze něco malého, např. sendvič. K
večeři může být maso na některý způsob nebo typicky švýcarsky upravovaný sýr.
Co se pití týče, konzumuje se hodně piva (bohatý výběr různých světově
proslulých i lokálních značek). Nejen ve francouzsky mluvících oblastech bývá
na stole často láhev kvalitního značkového vína, které se v zemi pěstuje. Z
teplých nápojů převažují jako jinde v Evropě káva a čaj.
Kam zajít na jídlo
Švýcarsko nabízí celou škálu možností. Jsou zde jídelny rychlého občerstvení
("fast food"), jako například McDonald´s, samoobslužné restaurace,
běžné restaurace, ale také okázalé a velmi drahé restaurace, kde jídlo
představuje zároveň společenskou událostí. Můžete se stavit v americkém podniku
"na hamburgera" nebo v restauracích v italském stylu s pizzou a těstovinami.
V kosmopolitnějších městech jsou i čínské, řecké, indické i vietnamské
restaurace.
Jídlo je ve Švýcarsku v porovnání s ostatními evropskými zeměmi i Spojenými
státy velmi drahé. Půjdete-li do rychlého občerstvení, snadno zde za hamburger,
něco k pití a kávu utratíte 10 franků. V restauraci se cena kompletního menu
pohybuje mezi 15 až 50 franky. Samoobslužná restaurace vyjde o něco levněji. V
luxusních restauracích může člověk zaplatit za sklenici vína i více než 1000
franků.
Kompletní menu se může skládat z různých druhů těstovin, brambor připravovaných
na různé způsoby, masa (běžné druhy jako hovězí, vepřové, kuřecí, ale nezřídka
i koňské), ryb a dalších mořských plodů. Velmi populární se v posledních letech
stala vegetariánská jídla, jejichž nabídka bývá velmi bohatá. Časté jsou také
saláty. Velmi důležitou částí bývá zákusek.
Obědy se podávají zpravidla od 12 do 13.30 hodin, večeři si můžete objednat
mezi 19 a 21.30. Mimo tyto hodiny se teplé jídlo podává zřídka. Poplatek za
obsluhu bývá ve všech kavárnách a restauracích zahrnut v ceně.
Doprava
Silniční doprava
Dálnice ve Švýcarsku bývaly značeny Nx, kde N znamenalo
"Nationalstrasse", tedy státní silnice a x bylo číslo. Nedávno však
došlo ke změně z důvodů harmonizace označení silnic s označením v Evropské
unii. Názvy začínají písmenem A (Autobahn německy nebo Autoroute francouzsky).
Silnice mezinárodního významu jsou značeny také písmenem E, proto mají některé
cesty dva názvy.
K navigaci poslouží lépe obce a města, protože označení silnice je k vidění jen
zřídka. Čísla dálnic jsou bílá na zeleném podkladě, čísla hlavních silnic jsou
bílá na modrém podkladě a vedlejší silnice jsou označeny černými čísly na
bílém.
Švýcarsko je velice motorizovaná země. Má jeden z nevyšších počtů automobilů na
1 000 obyvatel v Evropě. Z toho také vyplývá, že dálnice ve Švýcarsku jsou
často (zvlášť v letní a zimní sezóně, kdy do země proudí velké množství
turistů) ucpané. Samozřejmě nejhorší situace bývá o víkendech.
Nejfrekventovanější je dálnice A1 mezi Curychem a Bernem a zácpy bývají také v
Gotthardském tunelu dlouhém skoro 15 km mezi Göschenenem a Airolo. Fronty
dosahují délky až 20 kilometrů. Obecně platí, že dostat se přes Alpy si žádá
notnou dávku trpělivosti.
Za použití dálnic se ve Švýcarsku platí. Nejsou zde budky s pokladnami jako v
některých jiných státech, ale vozidlo musí být označeno nálepkou
("Autobahn Vignette"). Tato nálepka platí jeden kalendářní rok. Na
kratší dobu - měsíční nebo týdenní, zatím neexistují. Roční nálepka stojí 50
franků a je k dostání na hranicích, čerpacích stanicích a poštách.
Turista by měl velmi dobře zvážit, zda nepoužije raději dobře fungující
hromadnou dopravu (autobusy nebo vlaky a na velkých jezerech i možnost přepravy
lodí).
Orientační ceny pohonných hmot u čerpacích stanic:
- bleifrei (u nás natural 95) 1,47 CHF
- bleifrei 98 (natural 98) 1,54 CHF
- diesel 1,58 CHF
Pro bezpečnou jízdu po Švýcarských silnicích potřebujeme znát několik
základních věcí z dopravních předpisů. Řidič je nezpůsobilý k jízdě při
překročení hranice 0,8 promile alkoholu v krvi. Při dopravní nehodě máme
povinnost volat policii pouze v případě, dojde-li ke zranění. Rychlostní limity
jsou v obci maximálně 50 km/h, mimo obec 80 km/h, na státních silnicích 100
km/h, na dálnici 120km/h.
Veřejná doprava
Téměř 100 % železnic ve Švýcarsku je elektrifikováno. Švýcarské státní
železnice řízené vládou obhospodařují více než polovinu systému. Zbytek, včetně
četných horských železnic, provozuje přes 75 soukromých společností částečně
vlastněných kantony a ostatními samosprávními celky. Železnice mají
třináctiprocentní podíl na celkové osobní dopravě a padesátiprocentní podíl na
dopravě nákladní. Obyčejné jízdenky platí jeden den do vzdálenosti 80 km, reps.
2 dny, zpáteční jízdenky platí jeden den do vzdálenosti 35 km a dva dny nad
tuto hranici.
Na Jungfrau leží nejvýše položená trať na světě. Na hlavních tratích
spojujících velká města jezdí vlaky každou hodinu nebo půlhodinu. Letiště v
Curychu a Ženevě mají své vlastní stanice napojené na železniční systém.
Švýcarský dopravní systém nabízí jednu z nejhustších sítí dopravních spojů na
světě. Je považován za velmi bezpečný a pohodlný. Kromě toho časy odjezdů a
příjezdů jsou dodržovány přesně jako příslovečné hodinky. Vynikající je také
koordinace různých druhů spojů, což dovoluje přestupování mezi vlaky, autobusy,
ale i ostatními formami bez velkých prodlev.
Letecká doprava
Hlavní letiště s mezinárodním provozem jsou v Curychu (Kloten) a Ženevě
(Cointrin). Mezinárodní letiště je také v Bernu a Basilej používá francouzské
letiště Mulhouse. Národní letecká společnost Swissair náleží k největším
světovým dopravcům a provozuje linky po celém světě.
Turistické, rekreační a sportovní možnosti
Lyžování
Švýcarsko je turistická země atraktivní převážně podmínkami pro zimní sporty.
Kromě lyžování existuje i možnost zimní turistiky (upravují se zde zimní
turistické trasy), sáňkování (speciální upravené sáňkařské dráhy), nebo třeba
výlety na koni či saních tažených koňmi.
Zimních letovisek má Švýcarsko nespočet. Podrobné informace o některých z nich
můžeme najít třeba na internetové stránce www.ski.cz, plánky sjezdovek jsou
dostupné na www.holidayinfo.com/ch
Zde jsou některá letoviska pro nejen zimní sporty:
- Zermatt - idylická horská vesnice s 5 500 obyvateli. Leží na úpatí
Matterhornu a je hojně navštěvovaná v zimě i v létě. Nesmí sem jezdit
automobily. Dopravu zajišťují zvláštní elektrická vozítka.
- Interlaken - oblast s 15 tis. obyvateli. Mluví se zde německy, ale většina
místních umí i francouzsky a anglicky. Hlavní sezóna zde probíhá od května do
září, mimo tyto měsíce mohou turisté využít výhodnějších cen ubytování.
- Graubünden se nachází ve středu Alp na pomezí Itálií, Rakouska a
Lichtenštejnska. V okolních oblastech je na 140 míst pro dovolenou, 150 jezer,
1000 hotelů. Bývá zde velmi pěkné počasí, často svítí slunce.
- Středisko Engadin má také velmi příznivé alpské klima. Slunce zde svítí až
320 dní v roce. Leží v poměrně značné nadmořské výšce - 1700 m. Také díky tomu
zde nebývají problémy s nedostatkem sněhu. Průměrná vrstva bývá mezi 80 a 120
cm. Sjezdovky jsou až do 3320 m n. m. V roce 2003 se zde bude konat mistrovství
světa v lyžování.
- Samnaun a okolní vesnice Ravaisch, Laret, Plan a Compatsch nabízejí 200
kilometrů lyžařských stop a 40 nejmodernějších lanovek. Sjezdovky jsou mezi
1400 a 2900 metry nad mořem. I v létě se stalo okolí turistickým rájem, k
dispozici nají návštěvníci 250 kilometrů turistických tras.
- Verbier leží v nadmořské výšce 1500 m a nabízí 400 km běžeckých tras a 100
vleků. Nejvyšší lyžařský bod v okolí má 3 330 m.
- Veysonnaz - malá vesnička vzdálená 11 km od Sionu. Jsou zde organizovány
expedice a výlety do hor. Můžeme využít mnoha turistických tras a tras pro
horská kola.
Turistika a horolezectví
Ve Švýcarsku nalezneme na 50 000 značených turistických cest různé obtížnosti.
Pracuje zde přes 12 000 průvodců, kteří mohou být vítanou pomocí pro ty, kteří
nemají dostatečné zkušenosti s horskou turistikou. Lze využít i služeb asi
padesáti horolezeckých škol, které pořádají kurzy pro začátečníky i pokročilé.
Na konkrétní nabídky se lze dotázat v místních turistických kancelářích.
Lodě a vodní sporty
Na švýcarských jezerech jezdí pravidelné linky, ale také nespočet výletních
lodí. Na Ženevském, Curyšském, Brienzském jezeře mohou návštěvníci absolvovat
vyhlídkovou plavbu na historickém kolovém parníku.
Na větších jezerech lze plout na plachetnicích, surfovat, lyžovat, veslovat.
Tyto sporty je možné ovládnout v některém z kurzů, které pořádá 120 škol
surfování, 60 škol plachtění a 35 vodního lyžování. V poslední době také
nabývají na oblíbenosti plavby na gumových člunech, rafting, pro který má
Švýcarsko dostatek vhodných řek.